Svíce na sudu s prachem

TÝDEN.CZ

22. 10. 2017
Rubrika: O politice

Jak Novinky dezinformují a manipulují ve zpravodajství o Ukrajině?

Autor: Jan Červenka

11.01.2015 18:26

Inu, prakticky soustavně a dost tupě, stejně jako drtivá většina mediálního mainstreamu. Částečně je to z čiré neprofesionality a lenosti, když „novináři", aby zaplnili shluky písmen prostor, který mají za den zaplnit, prostě bezmyšlenkovitě opisují, co už publikoval někdo jiný, respektive přebírají „zprávy" z tiskových agentur, přičemž se ani trochu nenamáhají s nějakým ověřováním nebo analyzováním toho, co přetiskují. Z lenosti cokoli zjišťovat si při sepisování svých článků často přimýšlejí, což pak vede k takovým komickým momentům, jako třeba k tomu, že abchazskou zpravodajskou agenturu ANNA News Marata Musina, která se dost zviditelnila svým zpravodajstvím ze Sýrie, označí ve svém článku za „povstaleckou videoagenturu".

Při tom přebírání ovšem postupují důsledně selektivně. Zcela nekriticky, bez sebemenší snahy poukazovat na jejich často flagrantní rozpory a nepravdivost, jsou přebírána hlavně prohlášení oficiálních představitelů západních vlád a kyjevského režimu a „informace" z médií buď amerických či západoevropských, ale velmi často i ukrajinských, které jsou kapitolou samy pro sebe, jak dokládá ve stovkách příspěvků např. vynikající video-blog v holandském exilu dlícího ukrajinského novináře a mediálního experta Anatolije Šarije. Ruské zdroje nebo zdroje sympatizující s povstalci se zde objevují mnohem řidčeji, obvykle se zpochybňujícími a zesměšňujícími vsuvkami či glosami a často jde o věci vytržené z kontextu a hrubě dezinterpretované tak, aby zapadly do generální linie prokyjevské a - což je to hlavní - protiruské propagandy.

Nechme přitom stranou „zpravodajství z fronty", které nejen Novinky, ale v podstatě všechna prokyjevská mainstreamová média stavěla na báchorkách vykládaných takovými borci, jako Anton Geraščenko, Dmytro Tymčuk, Andrej Lysenko, Vladimír Selezněv či facebookový geralissimus a ministr vnitra Arsen Avakov, případně na článcích Ukrajinské pravdy, z níž se teď asi chudák Georgij Gongadze, který jí kdysi spoluzakládal, musí obracet v hrobě, nebo vyslovených latrín typu serveru Cenzor.net, vládní agentury Ukrinform nebo agentury Unian, která patří do Kolomojského mediálního impéria spolu s kanálem 1+1 a TSN. Na frontě kromě propagandy a záměrných dezinformací vždycky kolují fámy a pověsti svého druhu a vládne zmatek a mlha války, ve které oddělovat zrno pravdivých informací od plev všeho jiného prakticky nelze. Ale ti, kdo nemají paměť jako křečík, si možná ještě vybaví, jak podle líčení našeho mainstreamu založeného na těch znamenitých zdrojích ukrajinské ozbrojené síly za neustálého drcení zjevně neviditelných ruských kolon na neznámých souřadnicích obkličovaly již dvakrát obklíčenou a jednou prakticky dobytou Gorlovku, osvobodily ruskými teroristy soustavně ostřelovaný Lugansk, bez jakékoli dělostřelecké přípravy, neboť těžké zbraně proti civilním obytným oblastem šlechetní obránci jednotné Ukrajiny zásadně nepoužívají, brali jedno město za druhým, aby se létem takřka beze ztrát provítězily až do ilovajského kotle. Také „vyvažování" informací o takových flagrantních a evidentních zvěrstvech, jakým bylo třeba ostřelování luganské OGA neřízenými raketami a dělem z letounu SU-25, absurdními báchorkami o zásahu budovy raketou z přenosného protiletadlového kompletu PZRK, kterou mohla „splést" klimatizace, nebo o výbuchu uvnitř budovy v důsledku neodborné manipulace s výbušninou, můžeme vynechat jako důsledek válečné mlhy, kdy novináři z pražské redakce musejí rychle referovat o nejasném dění na vzdáleném místě a nejsou s to se ve věci sami zorientovat, i když tady to bylo od prvního videozáběru z místa jasné jako facka, co se doopravdy stalo.

Mnohem horší je přebírání ryze propagandistických fejků, jako bylo například údajné vyjádření šéfa moskevské pobočky ruského červeného kříže Igora Trunova pro Ukrinform, ve kterém měl ruské humanitární konvoje na Donbas, jenž kromě jiného čelí ukrajinské blokádě, označit za invazi a hrubé porušování mezinárodního práva a potvrdit tak tvrzení Kyjeva, podle nichž ruské kamiony na Donbas převážejí zbraně a munici pro separatisty. Jak jednoznačně a nepopiratelně vyplývá z autentického vyjádření samotného Igora Trunova, ukrajinský „novinář" si jeho komentář od a do zet vycucal z palce. Žádné dementi publikovaného fejku samozřejmě ze strany redakce Novinek nepřišlo a ani nepřijde, stejně jako to nebudou dementovat ani další média, která tuto zhůvěřilost bez mrknutí oka převzala. A ani omylem nejde o ojedinělý případ. Podobným odpadem jsme krmeni denně. Svého času se pravidelně objevovaly třeba zprávy odkazující na GRUZ-200 a citující „ruskou obhájkyni lidských práv" Jelenu Vasiljevu, než se z ní definitivně a neoddiskutovatelně vyloupla duševně chorá persona, která mluví v ukrajinském rádiu o zombifikaci obyvatelstva speciálními paprsky z mobilů a svoje seznamy zmizelých ruských vojáků na Ukrajině sestavuje z literárních postav, přehledu abiturientek burjatského pedagogického institutu, jejichž jména převedla na mužskou formu, nebo fotbalistů béčka Gazoviku Orenburg. Pochopitelně, tato „šokující odhalení" statečné ruské bojovnice za lidská práva a přední kritičky nelidského Putinova režimu už nám naši mediální zvěstovatelé raději nepřinesli, což svědčí o tom, že svoje čtenáře a posluchače - na rozdíl od svých ukrajinských kolegů, kteří Vasiljevové stále poskytují prakticky neomezený prostor - si ještě netroufají považovat za natolik otupělé stádo hovad, aby tohle mohli spolknout a neposlat je k čertu.

Ale nejhorší je zcela vědomé a záměrné lhaní, kterého je v článcích nejen o Ukrajině a nejen na Novinkách plno. V případě Ukrajiny má velmi často podobu významových posunů a dezinterpretací výroků nebo psaných dokumentů. Je už naprostý folklór, že každé veřejné vystoupení, projev nebo tiskovku Putina nebo Lavrova provázejí vykladačské báchorky v našich médiích postavené na půlce věty vytržené z kontextu nebo na něčem, co si k řečenému autor sám přimyslel. Totéž platí i pro různé vyšetřovací nebo pozorovatelské zprávy, které jsou často „citovány" velmi selektivně a do kterých jsou implicitně vkládány závěry, které jsou v přímém rozporu s jejich obsahem.

Např. všude tam, kde referují o tzv. předběžné zprávě z vyšetřování havárie MH17, s ní Novinky spojují tvrzení, že letadlo bylo podle všeho sestřeleno raketou země-vzduch, respektive že letadlo zasáhlo množství střepin z exploze rakety, ačkoli přesně tohle je to, co ta zpráva vůbec neříká. Ve skutečnosti zpráva, která je formulovaná tak nejednoznačně a mlhavě, že by i Pýthie uznale pokývala hlavou, kdyby jí mohla číst, mluví jen o tom, že do letounu z vnějšku pronikl velký počet objektů o vysoké energii a že poškození způsobené průnikem těchto objektů mělo nejspíš za následek ztrátu soudržnosti konstrukce letadla, a vedlo k jeho rozlomení za letu. Nejenže tam není nic o explozi a o střepinách, ale není tam ani nic o tom, jestli ty objekty prošly skrz i druhou stranou, což by střepiny z rakety na rozdíl od průbojných projektilů z leteckého kanonu asi nedokázaly, nebo jestli skončily třeba v tělech posádky (průnik se odehrál v oblasti kokpitu, který se z větší části odlomil a spadl více méně kolmo na zem, zatímco zbytek postupně se rozpadnuvšího letadla dopadl mnohem dál na východ) a jiné podrobnosti. Fakticky ta zpráva neříká vůbec nic, co by nebylo jasné prakticky od začátku, a sice že to letadlo dostalo zásah zvenčí (mnoha objekty o vysoké energii) v oblasti kokpitu, že se rozpadlo ve vzduchu a že jeho konec byl tak rychlý, že nejenže posádka nestihla dát najevo, že má nějaký problém, ale že žádný problém nestačily zaznamenat před svým náhlým vypnutím v čase 13:20:03 UTC ani palubní systémy. Nic z toho nepotvrzuje zásah raketou ze země, i když ho to ani nevylučuje, ale přesto právě tohle Novinky soustavně opakují od prvního článku v každém následujícím, kde je řeč o MH17 a té předběžné zprávě.

Posledním takovým docela ilustrativním příkladem zcela vědomého lhaní a manipulování ze strany Novinek byl článek z pátku 9. 1., ve kterém autoři osobitým a pro podobné manipulace charakteristickým způsobem poreferovali o videokonferenci s účastí Igora Strelkova (viz zde a zde). Novinky k tomu napsaly toto:

>> Neoficiální vůdce doněckých separatistů Igor Strelkov vyzval Kreml, aby „nestrkal hlavu do písku" a přiznal, že na Ukrajině válčí. Někdejší vůdce donbaské vzpoury to prohlásil v besedě, kterou v pátek odvysílala povstalecká videoagentura AnnaNews.

„Na Ukrajině bojujeme. Je možné ještě dlouho strkat hlavu do písku, ale země, z níž odjíždějí dobrovolníci do boje, mají kde bojovat a dostávají zbraně a munici, to je bojující země," prohlásil Strelkov.

Rusko oficiálně účast svých vojáků v bojích mezi donbaskými vzbouřenci a ukrajinskou armádou popírá. Podle Kremlu sice Rusové na Donbasu bojují, jde ale o dobrovolníky či vojáky na dovolené. <<

Originál jsem si poslechl (bylo to rozhodně zajímavé) a to, co Novinky v přímé řeči tvrdí, že tam zaznělo, tam takhle úplně přesně nezaznělo a především to tam nezaznělo v tom smyslu, jak se to Novinky snaží prezentovat.

Jednak z citované přímé řeči (je to v první části videa v jeho dvanácté minutě), která je dost volným a nepřesným překladem, především jaksi vypadlo jedno příslovce (kde), s nímž inkriminovaná věta dostává jasný smysl, který neodpovídá tomu, co se Novinky pokoušejí neohrabaně naznačovat, že na východě Ukrajiny bojuje regulérní ruská armáda, respektive ruští vojáci se zbraněmi a municí dodávanými z Ruska a že to Kreml jen dětinsky zapírá. Konkrétně Strelkov v reakci na otázku spolubesedníka, který rozváděl myšlenku, že život v míru a ve válce jsou dva naprosto různé světy a že mladá generace, která válku nemusela prožit, si to asi vůbec nedokáže představit, a který se zeptal, jestli si Strelkov myslí, že tahle zkušenost a zkouška na nás (tj. na Rusy) čeká i vzhledem k tomu šílenství, které se šíří a vládne světem, Strelkov odpověděl doslova tohle:

„No, zaprvé, my už bojujeme. Myslím si, že samozřejmě je ještě možné velmi dlouho schovávat hlavu v písku, ale země, z níž dobrovolníci odjíždějí bojovat, přičemž je místo, kde mohou bojovat, kde jim vydají zbraně, kde dostanou munici a kde se zařadí do (bojového) útvaru, to už je bojující země."

Z kontextu, včetně toho, co řekl dále, že on osobně vnímá Rusko a Ukrajinu jako jediný celek a že válka na Ukrajině je v jeho očích válkou uvnitř Ruska, je celkem jasné, že smysl jeho slov byl - bez ohledu na to, jak je budeme hodnotit - úplně jiný, než jaký se mu pokoušejí podsunout autoři článku. Ostatně, Strelkovovy názory na celou situaci nejsou nijak tajné. On chce, aby Rusko na Ukrajině intervenovalo, a má velmi za zlé ruskému vedení v čele s Putinem, že to ještě neudělalo a že - jeho slovy - před touto nevyhnutelností pořád strká hlavu do písku a snaží se tomu vyhnout a celý problém prostě vysedět, což on považuje za hrubou chybu, na kterou bezprostředně doplácí hlavně obyvatelstvo „Novoruska" a která jde proti ruským národním zájmům, jak je vidí on sám.

V citované pasáži měl Strelkov evidentně na mysli to, že zatímco někteří ruští občané jezdí jako dobrovolníci bránit ruskou zemi a ruské lidi na Donbas a pokládají tam své životy, ruský stát, jenž má prostředky k tomu, aby situaci rázně a rychle vyřešil, jen lavíruje a fakticky nedělá nic, což je pravý opak toho, co se svým čtenářům snaží vsugerovat Novinky. Válce se přitom podle Strelkova Rusko nemůže vyhnout, protože když do ní aktivně nevstoupí teď, válka k němu dřív nebo později dorazí sama.  Na Ukrajině se podle něj vede válka Západu proti Rusku a „ruskému světu" rukama rusofobních ukrajinských nacionalistů a protiruskou propagandou uhranuté části populace. Politické vedení Ruské federace by mělo najít odvahu si tuhle skutečnost přiznat a podle toho začít jednat.

Svojí dezinterpretaci Strelkovova vyjádření pak Novinky ještě nezapomněly korunovat odstavcem, ve kterém samozřejmě nemohla chybět asi tak osmitisící sedm set osmdesátá infantilní průpovídka o vojácích na dovolené. Taková, jakou lze v různých obměnách nalézt vždy alespoň v tuctu mentálních výlevů rusofobních trollů v diskusi pod každým článkem o konfliktu na Ukrajině, stejně jako v každém druhém komentáři Jířího Pehe a dalších krasoduchů statečně tepajících putinské zlořády a lakujících postmajdanský Kyjev z hnědé narůžovo, což se jim ve svitu pochodní ulicemi Kyjeva mašírujících banderovců a neonacistů úplně nedaří, takže nás nepochybně čeká a nemine v případě Stěpana Bandery troška toho historického revizionismu.

[Ostatně, omlouvám se tady za delší odbočku, ale ono už to začalo. Z vraha, teroristy, nacistického kolaboranta a ideologického plánovače genocidy už je jen „kontroverzní osobnost", u které se vyzdvihuje antikomunismus a boj za nezávislost Ukrajiny, prý jak proti Sovětům, tak proti Němcům, kteří ho věznili v koncentračním táboře. Skutečnost je samozřejmě trochu odlišná, od roku 1934 Bandera seděl v polském kriminále, kde si odpykával doživotní trest namísto původního trestu smrti za terorismus a za podílení se na vraždě polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Odtud ho „vysvobodili" v roce 1939 Němci, kteří pro něj a pro další ukrajinské nacionalisty našli dobré využití: pod kuratelou a dle instrukcí nacistické tajné služby měli plnit různé úkoly v zájmu říše, což zahrnovalo hlavně výzvědnou a diverzní činnost a organizaci povstání v kdysi polských okresech na východě, které v roce 1939 obsadili Sověti. S Banderou zřejmě nejprve počítali i jako s hlavou loutkového ukrajinského státu a nepochybně s tím počítal sám Bandera, který takový stát po německém útoku na Sovětský svaz ve Lvově vyhlásil, ale buď jeho patron Alfred Rosenberg, nebo ještě spíš sám Hitler si ten nápad s nezávislou Ukrajinou rozmysleli ve prospěch přímého německého řízení v rámci tzv. Reichskommissariat Ukraine a svého mouřenína Banderu stáhli z oběhu tím, že ho spolu s dalšími členy jeho ukrajinské „vlády" zatkli a internovali, nejprve v Berlíně a pak v Sachsenhausenu, samozřejmě ne v lágru mezi řadovými koncentráčníky, ale ve speciálním zařízení pro významné politické vězně Zellenbau. Pustili ho i s dalšími internovanými předáky OUN(B) v září 1944, když pro ně nacistická SS-Reichssicherheitshauptamt našla nové využití při organizaci teroristických akcí, sabotáží a diverze v týlu postupující Rudé armády. Bandera si v Berlíně zřídil za tímto účelem štáb, který v koordinaci s Němci letecky dodával zbraně a shazoval agenty na Ukrajině, aby tam organizovali partyzánskou válku proti sovětům. Po válce pak Bandera, nikým neobtěžován, skončil v americké okupační zóně, usadil se v Mnichově, začal spolupracovat s MI6 a také se CIA, až ho v roce 1959 sejmul pravděpodobně sovětský agent Bohdan Stašinskij. Ačkoli Bandera se osobně nepodílel na přímém organizování a exekuci třeba takové volyňské řeže, kterou vyprojektoval a realizoval jeho soudruh Mykola Lebeď, protože Bandera byl tou dobou pod zámkem v Zellenbau, to, že plánoval genocidu Poláků, Rusů, Židů a ostatních, kteří se nebudou moci asimilovat v ryze ukrajinské Ukrajině, je zdokumentované a jasné mimo veškerou pochybnost, stejně jako je nepochybné, že s tím, co se ve Volyni a Haliči odehrálo, plně souhlasil. Inu, je-li Bandera a také Šuchevyč, Lebeď, Kljačkivskij, Ivachiv, Lytvynčuk a další s celou OUN a UPA kontroverzní, příště se asi dočkáme „kontroverzního Hitlera", „problematického Himmlera" a „diskutabilního Heydricha" s „barvitou NSDAP" a „spornou SS". Ale vraťme se - et tu mi fili - k Novinkám.]

Na té omleté průpovídce o „vojácích na dovolené", jejíž hojnost ve výstupech rusofobů je důkazem o převaze píáru nad zdravým rozumem, je ovšem zajímavé to, že jí autoři článku připsali Kremlu. Nu, nevím o tom, že by sám Putin nebo kdokoli jiný z představitelů prezidentské administrativy, a když už jsme při tom, tak rovněž z ruské vlády nebo armády někdy něco řekl v tom smyslu, že ruští vojáci jezdí na Donbas bojovat o své dovolené.  Ve skutečnosti jediným, kdo něco takového plácnul, byl Aleksandr Zacharčenko jako čerstvě jmenovaný předseda rady ministrů (tedy premiér) DNR v rámci jednoho vystoupení nebo tiskové konference v Doněcku. Jaké pohnutí v šestinedělí ho k tomu vedlo, to nevím, možná to mělo zapůsobit na už tak značně demoralizované příslušníky ozbrojených sil Kyjeva, kteří v té době vězeli v obklíčení v několika kotlích, aby se vzdali, ale byla to prostě úplná fíkovina, jakých z Kyjeva zazněly a zaznívají stovky, aniž by to upoutalo jakoukoli pozornost našich ctěných sdělovadel, jako např. nedávný vpravdě neotřelý historický výklad druhé světové války v podání Arsenije Jaceňuka pro německou veřejnoprávní televizi ARD. Nebo hůř, přes jejich zřejmou absurditu a lživost jsou prezentovány jako legitimní a věrohodné stanovisko, jako zcela nehorázná tvrzení a fabulace ohledně ruských humanitárních konvojů, jak ostatně dokládá již zmíněná kauza s vylhaným interview šéfa moskevské pobočky červeného kříže Igora Trunova. Ze Zacharčenkova úletu ovšem tisícerým opakováním udělají mém, s jehož pomocí soustavně shazují každou polemiku s kyjevskou propagandou hlásající, že na Donbasu bojují a jsou ničeny celé divize pravidelné ruské armády. Mimochodem, v původní verzi článku, ve kterém Novinky dezinterpretovaly Strelkovovo vyjádření, původně figuroval i odstavec o vyjádření stávajícího ukrajinského ministra obrany a experta v geografii Stěpana Poltoraka, který v oblíbeném koprodukčním seriálu Ukrajiny a NATO s názvem „Řekni číslo" (o počtu ruských vojáků na východě Ukrajiny) před pár dny zopakoval (asi své šťastné číslo) 7500. Proč to z aktualizované verze článku zmizelo, to nevím, ale dost možná, že chlapci zalistovali ve svém archivu, zjistili, co všechno k tomuto tématu už vypustili a dostali strach, aby se jim pozornější čtenáři s delší pamětí nepošklebovali. Jestli je to ale tak, pak se báli celkem zbytečně.

To, co jsem vypozoroval z reakcí v diskusi pod článkem, a to vůbec ne jen v případě tohoto jednoho článku, je dost deprimující zjištění, že lidé, a to bez ohledu na své názory a politické přesvědčení, mají v drtivé většině případů sklon tupě věřit tomu, co si přečtou v článku nebo vyslechnou v televizi. Můžou to různě interpretovat, v souladu se svým světonázorem, přesvědčením, vírou nebo předsudky, ale když v článku stojí, že Strelkov něco řekl, tak to prostě berou bez mrknutí oka jako fakt. Rusofobové to samozřejmě vydávají za nezvratný důkaz a přiznání ruské agrese z úst puncovaného teroristy, který je alespoň upřímný na rozdíl od toho křiváka a notorického lháře Putlera, pro ty, kteří kyjevským bajkám o tom, že Ukrajina válčí s Ruskem, nevěří, třeba jen proto, že nemají v hlavě slámu a vidí absurditu těch propagandistických vyprávěnek o ukrajinských vítězstvích a tuší, že s přímou ruskou účastí by celý konflikt vypadal docela jinak, je Strelkov zahořklý, podplacený, hraje nějakou svojí politickou hru, přednáší svou vlastní interpretaci situace, která neodpovídá realitě, a podobně. Až na výjimky prakticky nikoho nenapadne jít na prvotní zdroj a poslechnout si, co přesně a v jakém kontextu zaznělo, a jen málokdo alespoň pojme podezření, že jde o čistočistý výmysl autorů článku nebo o hrubou dezinterpretaci něčeho, co bylo vytrženo ze souvislostí, tedy o naprostou mystifikaci. Trochu to celé připomíná Haškovo působení ve Světě zvířat, akorát to postrádá jakoukoli vtipnost, je to odporné a taky krajně nebezpečné, protože to jen podněcuje nenávist. Já bych předpokládal, že po zkušenostech z ne tak dávného minula (jen si vzpomeňme třeba na irácké zbraně hromadného ničení a k čemu proválečná kampaň a rozdmýchávání hysterie, na kterém se média aktivně podílela, vedly) budou lidé alespoň trochu skeptičtější k věcem, které jsou jim předkládány k věření, ale asi jsme holt nepoučitelní.




Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.04

Diskuze

Jan Červenka

Ne vždy zcela politicky korektně o lidech, společnosti, politice, válce, míru a všudypřítomné iracionalitě, která nás žene od jednoho velkého maléru ke druhému, zpravidla ještě většímu... A tu a tam taky o něčem jiném.

Oblíbenost autora: 8.37

O autorovi

Absolvent fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, který si na živobytí vydělává zkoumáním veřejného mínění a fušováním do sociologie, politologie a dalších společenských věd jako odborný pracovník Sociologického ústavu AV ČR, z dopuštění našich moudrých zeměsprávců veřejné výzkumné instituce.

Kalendář

<<   říjen 2017

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA