Svíce na sudu s prachem

TÝDEN.CZ

17. 12. 2017
Rubrika: O politice

Fakta, lži a ticho, které křičí

Autor: Jan Červenka

27.07.2014 21:59

Chystal jsem se sepsat něco věcně pronikavého, úderného a sžíravého o událostech, faktech, fejcích, lžích a dezinformacích v souvislosti se zřícením malajsijského Boeingu 777 poblíž Doněcka, ale zjistil jsem, že to Goblin už udělal za mě. Proto jen pár poznámek k aktuálně nejpropíranějšímu tématu.

Od začátku je soudnému pozorovateli celkem zřejmé, že letadlo má na svědomí ukrajinská PVO prostě proto, že jenom ukrajinská PVO v oblasti disponovala prostředky schopnými sestřelit velké dopravní letadlo letící ve výšce 10 km. Povstalci nemají vlastní stíhačky a ani náhodou nemají ani protiletadlové raketové komplexy Buk - M1 (SA 11 v hantýrce NATO), jejichž použití se jeví jako nejpravděpodobnější příčina zániku malajsijského letounu, případně S-300 (jež NATO označuje jako SA-12) či S-200 (SA-5), které naopak má k dispozici v aktivní službě nebo v rezervách Ukrajina.

Je nám sice stále podsouváno, že jeden Buk údajně propašovaný z Ruska povstalci měli a že tím prý se vší pravděpodobností to letadlo sestřelili, ale tomu může uvěřit jedině prosťáček, který nemá ponětí o tom, jak celý ten raketový komplex vypadá a jak funguje, že má čtyři různé, vysoce sofistikované komponenty (radary, jež vyhledají cíl a navedou na něj raketu, velící prvek, samotný odpalovač a logistický prvek, všechny velmi rozměrné a umístěné na velkých a těžkých tankových podvozcích), které jsou při jeho použití zcela nezbytné a jejichž úspěšné zvládnutí vyžaduje velmi speciální výcvik a průběžný trénink, že používá vysoce výkonný radar, jehož chod lze prostředky objektivní kontroly zaznamenat na stovky kilometrů daleko, a že se celý komplex dá jen těžko nepozorovaně přemístit, natož propašovat přes ostře sledovanou rusko-ukrajinskou hranici.

Představa, jíž se nám snažil vsugerovat celý den před samotnou událostí zhotovený, technicky dost zfušovaný podvrh ukrajinské tajné služby SBU, který měl prezentovat odposlechnuté hovory mezi povstalci a jejich „nadřízenými" v Rusku bezprostředně po sestřelení letadla, že totiž z Buku-M1 po letadle vystřelili a sestřelili ho nějací kozáci na nějakém blokpostu, je sama o sobě natolik absurdní a groteskní, že dalších důkazů vyvracejících tuhle báchorku jako fejk a dezinformaci už ani není zapotřebí.

Objevily se i další zjevné a docela slaboduché podvrhy mající dokazovat to, že povstalci měli Buk-M1, který mezitím odvezli zpět do Ruska, jako třeba video nezaplachtovaného odpalovače s raketami (a jednou chybějící) vezeného na tahači, nebo fotografii odpalovače s dobře viditelným číselným označením 312. Záhy se ovšem ukázalo, že video bylo natočeno k Krasnoarmějsku, který je od 11. května pod kontrolou prokyjevských ozbrojených formací, nemluvě o tom, že samotný odpalovač bez dalších komponentů není k ničemu, nikdo trochu kvalifikovaný by jej nepřevážel takovým způsobem se založenými raketami a hlavně není jasné, proč nebyl prostě zakrytý plachtou, což je otázka několika minut, když šlo přece o to jej skrýt? Odpalovač s číslem 312 pak už v březnu někdo zvěčnil v jiném videu (viz 0:26) a na fotografiích cirkulujících po internetu, a to v koloně ukrajinské armády směřující na východ země v době vrcholícího napětí okolo Krymu.

Asi nejpádnějším a nejčastěji zmiňovaným „důkazem" údajné odpovědnosti povstalců za zkázu malajsijského Boeingu je pak samozřejmě to, že se prý k sestřelu nejprve sami hrdě přihlásili, a to dokonce prostřednictvím samotného Strelkova, v sociálních sítích. Šiřitele téhle vyprávěnky a zevrubné analyzátory různých účtů v sociálních sítích spojených se jménem Strelkov přitom ani v nejmenším neruší skutečnost, že sám Strelkov už od dubna bezpočtukrát i na televizní kameru řekl, že žádnou svojí stránku nebo účet nebo blog v Vkontaktě, na Facebooku, na Twitteru nebo kdekoli jinde nemá a mít nehodlá a že vše, co se pod jeho jménem objevuje v sociálních sítích, publikuje někdo jiný bez jeho vědomí. Za těmito účty a tím, co se na nich objevuje, mohou stát jak nějací jeho fanoušci z řad pohovkových bojovníků, tak třeba i SBU, která touto cestou šíří dezinformace. Důkazní hodnota čehokoli v tomto ohledu je očividně nulová. Mohlo jít o čísi mylnou spekulaci o sestřelu dalšího Antonova postavenou na základě zpráv od místních obyvatel o zřícení velkého letadla poblíž Torezu, ale mohlo jít i o provokaci, která byla součástí plánu svalit vinu za zkázu dopravního letadla na povstalce, stejně jako v případě zmiňovaných podvrhů SBU. Že by se totiž mohlo jednat o čistě náhodný, neúmyslný sestřel z ukrajinské strany, jako v případě ruského letounu Tu-154 nad Černým mořem v roce 2001, je totiž stále těžší a těžší uvěřit.

O tom svědčí nejen již zmiňované předpřipravené podvrhy z dílny SBU, které se v médiích ocitly již v samotný den katastrofy, ale i změna letového koridoru, který byl posunut 300 km víc na sever oproti tomu, kudy stejná linka létala minimálně posledních deset dní před osudným 17. červencem, a podivné vybočení letadla z vlastního letového koridoru nad samotnou Doněckou oblastí, jímž se dostalo přímo nad zónu, kde probíhaly v poslední době nejtěžší boje a kde v posledních dnech skončilo na zemi hned několik ukrajinských vojenských letadel. Změna letového koridoru jeho posunutím blíž k oblasti, kde probíhá válka, a to za situace, kdy podle tvrzení ukrajinské SBU Ukrajina měla „spolehlivé informace", že rebelové získali protiletadlovou techniku schopnou zasahovat letadla ve velkých výškách, je zcela nevysvětlitelná, pokud zájmem Ukrajiny mělo být zajištění bezpečnosti letového provozu nad jejím územím. O příčinách náhlého vybočení letadla z jeho letového koridoru o celých 14 km od jeho levé hranice se můžeme prozatím jen dohadovat, protože data z černých skříněk se teprve zpracovávají a na záznamech komunikace dněpropetrovských dispečerů s malajsijským letadlem a jinými letadly v oblasti, které se na kontrolní věži pořizují, dosud sedí ukrajinská tajná služba SBU, která je krátce po katastrofě zabavila a doposud nikomu nepředala.

Ale i to samo o sobě vyvolává otázky a pochyby. Proč ukrajinská strana, která si pospíšila s obviněním povstalců a Ruska, přičemž velmi specificky již několik desítek minut po zřícení letadla tvrdila, že příčinou jeho zřícení byl zásah raketou země-vzduch vypálenou z raketového komplexu Buk-M1 (jak to asi mohli tak přesně vědět?), doposud nezveřejnila žádná data ze svých prostředků objektivní kontroly, jako jsou záznamy radarů a nahrávky komunikace ukrajinských letových dispečerů? A proč na svých datech a satelitních snímcích sedí také patroni kyjevské junty ve Washingtonu, zatímco jak jedni, tak druzí zamořují éter a internet silnými, ničím hmatatelným a věrohodným podloženými prohlášeními na adresu Moskvy a východoukrajinských povstalců a „důkazy", z nichž se často klubou imbecilní podvrhy? Zatím jediný, kdo zveřejnil objektivní, neboť kdykoli a kýmkoli přezkoumatelná data ze svých radarů a satelitů na tiskové konferenci svého ministerstva obrany minulé pondělí, bylo démonizované a Kyjevem i Washingtonem halasně obviňované Rusko. Přitom pouze takováto data lze brát vážně, na rozdíl od krajně nespolehlivých výpovědí očitých svědků (často zcela anonymních a leckdy i smyšlených), jimiž nás přikrmují média z obou stran, nemluvě o balastu publikovaném v sociálních sítích a na internetu, který je jako důkaz čehokoli absolutně k ničemu, i když k manipulaci veřejného mínění slouží dobře. Odpověď na výše zmíněné otázky se vzhledem k okolnostem přímo vnucuje. Ta objektivní data zřejmě neukazují to, co by se zainteresovaným stranám hodilo, respektive ukazují něco, co se jim vůbec, ale vůbec nehodí. Už to, co ukazují ruské radary, satelity a monitorovací stanice provozu RLS ukrajinské PVO, je až dost.

A z toho, co ukázaly, lze vyvozovat mnohé další otázky, jako např. to, co v blízkosti civilního malajsijského letadla dělal ukrajinský vojenský letoun, o kterém mluvili jak někteří svědci katastrofy, tak především radarový záznam střediska pozemní letové kontroly v Rostově na Donu. Může Ukrajina doložit, kde přesně byly její Buky v době katastrofy, a ukázat, kde se nacházejí její protiletadlové rakety a jestli třeba nějaká nechybí? Proč se, jak vyplývá ze satelitních snímků zveřejněných ruskou stranou, ukrajinské Buky vyskytovaly v bezprostřední blízkosti frontové linie v Doněcké oblasti a proč 17. července bylo v provozu minimálně devět radarů ukrajinské PVO, když je známo, že povstalci nemají letectvo? Něco mi říká, že na odpověď na takové otázky budeme z Kyjeva (a Washingtonu) čekat marně. Ale to ticho v tom případě bude velmi výmluvné.

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.47

Diskuze

Jan Červenka

Ne vždy zcela politicky korektně o lidech, společnosti, politice, válce, míru a všudypřítomné iracionalitě, která nás žene od jednoho velkého maléru ke druhému, zpravidla ještě většímu... A tu a tam taky o něčem jiném.

Oblíbenost autora: 8.37

O autorovi

Absolvent fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, který si na živobytí vydělává zkoumáním veřejného mínění a fušováním do sociologie, politologie a dalších společenských věd jako odborný pracovník Sociologického ústavu AV ČR, z dopuštění našich moudrých zeměsprávců veřejné výzkumné instituce.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA