Svíce na sudu s prachem

TÝDEN.CZ

27. 6. 2017
Rubrika: O politice

Nový hegemon na pravici?

Autor: Jan Červenka

13.09.2013 15:09

Už od roku 2010, kdy tehdy nová hvězda na pravici TOP 09 předstihla ODS v její nejtradičnější baště v Praze v květnových volbách do Poslanecké sněmovny, což následně s ještě výraznějším rozdílem zopakovala na podzim při volbách do pražského velkého magistrátu, vyrojily se jako pečárky po vlahém srpnovém deštíku předpovědi, že TOP 09 v blízké budoucnosti nahradí ODS v pozici stranického hegemona pravé části politického spektra.

Následně sice toto téma jaksi zapadlo v příboji katastrofálního a sérií skandálů a vnitrokoaličních turbulencí zmítaného vládnutí Nečasova cirkusu, ale novou šťávu dostalo v souvislosti s přímými prezidentskými volbami a fenoménem „volím Karla", který zrodily, zvláště pak při kormoutlivém srovnání tohoto jevu s totálním propadákem kandidatury Přemysla Sobotky, jehož od posledního místa v devítihlavém pelotonu uchazečů o post hlavy státu v prvním kole volby uchránila jen přítomnost nepotopitelné Jany Bobošíkové.

Ačkoli „kníže" Karel, v kampani důsledně odstřihovaný od svého „řídícího orgánu", od strany, v níž je nominálním předsedou a reálným volebním maskotem, a zejména od hluboce nepopulární vlády, kde (opět) zastával funkci ministra zahraničí a zároveň i prvního místopředsedy, v té velké prezidentské řeži nakonec dopadl podobně, jako jeden z jeho předků tváří v tvář jinému zemanovi před bezmála šesti sty lety na Vítkově, v porovnání se soudobými preferencemi své strany a pozicí vlády šlo o nečekaně dobrý výsledek. Postup do 2. kola prezidentské volby z druhého místa v těsném závěsu za vítězem s 23,4 % hlasů a zisk více než 45 % hlasů ve 2. kole by vzhledem k okolnostem a jen pár týdnů po strašlivém debaklu slepence TOP 09+STAN v krajských i senátních volbách předem nehádala snad ani bájná Kassandra, a kdyby snad ano, jako vždy by jí nikdo neuvěřil.

V ex post reakci na tento div divoucí se ihned rozhořely spekulace o tom, zda a jak tuto vlnu schwarzenbergského opojení dokáže stratég Kalousek přetavit ve vzestup TOP 09 do již výše zmiňované role lídra na pravici. Prognózy jdoucí v tomto směru podpořil i pohyb v preferencích od ledna tohoto roku, kde TOP 09 náhle poskočila vzhůru a ve většině šetření sice jen nevýrazně, ale soustavně předbíhala ODS. Korunu všemu pak nasadila kauza Jany Nagyové a kupčení s mandáty rebelujících poslanců ODS, která politicky zlomila vaz premiérovi a předsedovi ODS Petru Nečasovi a po nelehkém letním umírání za laskavé asistence prezidenta Zemana uložila do hrobu i ten měňavý, vlastním přičiněním notně omlácený a beznadějně nakřáplý „koaliční projekt", což opět zařídili „rebelové" z lůna modré ptákostrany, jištění tetou Karolínou, jinak taky bývalou pražskou ódéesačkou a dnes již i bývalou předsedkyní odpadlíkůmafiánského projektu pražské ODS, jak to kdysi pojmenoval znalec tohoto prostředí a veselý návštěvník Berlusconiho toskánské vily Mirek Topolánek.

I když spolehlivá data z výzkumů díky prázdninové pauze nejsou k dispozici (SANEP či dokonce Médea Research se v tomto ohledu ani omylem nedají brát vážně a za v českých podmínkách metodou CATI realizovaný výzkum TNS AISA pro ČT, který predikuje volební účast nad 70 %, bych taky dávat ruku do ohně zrovna nechtěl), dá se celkem logicky předpokládat, že tyto události postavení ODS zrovna nevylepší a že její preference půjdou do říjnových voleb výrazně nahoru jen stěží, zatímco Kalouskova TOP 09, která alespoň navenek působí dost semknutě a konsolidovaně a která si našla navíc nové sexy předvolební téma v podobě záchrany naší křehoučké parlamentní demokracie před prezidentem uchvatitelem a pod jeho knutou „sjednocenou levicí", by nemusela tratit zase tak moc, ba dokonce by si mohla i záchytem odpadajících voličů ODS trochu polepšit a tím se dostat na onu kýženou pozici relativně nejsilnější pravicové strany u nás.

Inu, což o to, stát se to může. Ba dokonce se dá říct, že v tuhle chvíli je to velmi pravděpodobné. Přesto bych byl opatrný, pokud jde o interpretaci takového posunu, jestliže k němu skutečně dojde. Zatím totiž nic nenasvědčuje tomu, že by TOP 09 mohla nějak dramaticky navýšit svůj volební zisk z roku 2010, přičemž mluvit o hegemonii v pravé části politického spektra v případě strany, která téměř jistě výrazněji nepřekročí hranici 20 % a dost možná skončí volebním ziskem hluboko pod ní, by bylo dost troufalé.

Co je ale mnohem významnější, to je problematická konstituce a vnitřní kondice TOP 09. Pokud si totiž odmyslíme mediálně zveličené, ale ve skutečnosti jen dílčí a do značné míry nahodilé volební úspěchy z roku 2010 a letošní prezidentské volby, není na tom tato strana „s podporou starostů a nezávislých" nijak valně, a to je ještě velmi mírně řečeno.

V květnu 2010, kdy voliči primárně chtěli účtovat se zavedenými politickými stranami a kdy byloin" volit nové strany, samozřejmě „pravou rukou", byl Kalouskův nový, gaunerem Bakalou štědře sponzorovaný stranický projekt, již tehdy zaštítěný svým dokonalým knížecím maskotem, perfektní trefou do profesionálním marketingem dirigované poptávky politicky negramotných frikulínů, kteří jsou už pro srandu nejen králíkům, a pomatených městských liberálů vyděšených bláboly o řeckém scénáři v českém vydání.

V podzimních komunálních volbách pak TOP 09 s hvězdnou akvizicí v osobě exguvernéra ČNB Zdeňka Tůmy v čele kandidátky celkem výrazně porazila dříve zcela dominantní ODS, kterou konečně dostihly průšvihy s Opencard, hospodařením dopravního podniku a mnohé jiné kmotrovské hříchy. Jenže ani tento blyštivý úspěch tehdy nemohl zakrýt nepříliš hvězdné výsledky všude jinde. V Praze sice TOP 09 kromě velkého magistrátu ovládla ještě i radnice Prahy 1, Prahy 3, Prahy 5, Prahy 12 a Prahy 14, kde se místní pernatí politicos těšili obzvláště nechvalné pověsti, ale jinde to zase taková velká sláva nebyla. A mimo Prahu už to vůbec nebyla žádná sláva.

Přitom to nelze svádět na slabší lokální zakotvenost TOP 09, notabene „s podporou Starostů a nezávislých". I v relativním srovnání, pokud vezmeme do úvahy podíl zvolených zastupitelů v počtu kandidujících za příslušnou stranu, byla na tom TOP 09 s 13,4 % (1171 zvolených zastupitelů v zastupitelstvech obcí, městysů a měst z 8626 kandidátů) podstatně hůř než nejen ODS (24,5 %; 4413 z 18036) a ČSSD (24,4 %; 4075 z 16722), ale i KDU-ČSL (22,6 %; 3643 z 16137) a KSČM (16,2 %; 3025 z 18688). V souběžně konaných doplňovacích volbách do senátu pak TOP 09 „obhajovala" pět mandátů získaných zlanařením kdysi lidoveckých či jinak politicky zařazených, případně bezpartijních senátorů a kandidovala ve všech obvodech s výjimkou Pardubic. Od naprostého debaklu ji tehdy přitom zachránili jen dva nestraníci, Jan Horník navržený STAN v obvodu Karlovy Vary a Jaromír Štětina navržený TOP 09 v obvodu Praha 10, kteří jako jediní úspěšně obhájili svá dosavadní senátorská křesla, zatímco zbytek propadl, a to až na tři výjimky hned v prvním kole. O dva roky později pak bylo ještě hůř, když do druhého kola prošel jediný kandidát navržený TOP 09, bezpartijní starosta Vlašimi Luděk Jeništa, který se posléze stal senátorem. A to už vůbec nemluvím o mimořádných doplňovacích volbách v senátním obvodu Kladno v březnu 2011, kde po zesnulém Jiřím Dienstbierovi starším převzal štafetu s velkou převahou nad kladenským primátorem Danem Jiránkem z ODS jeho syn, zatímco kandidát TOP 09 a STAN Luděk Kvapil v prvním kole o šedesát hlasů uhájil „čestné" čtvrté místo před všudypřítomnou Janou Bobošíkovou.

Skutečnou pohromou však byly zejména krajské volby na podzim 2012. V nich sice TOP 09 nedopadla tak katastrofálně, jako US-DEU v roce 2004 či Bursíkova Strana zelených v roce 2008, které skončily z pozice vládních stran s čistou nulou na kontě, pokud jde o získané mandáty, ale to je asi tak všechno, čím se mohli borci v barvách TOP 09 + STAN po tom výprasku utěšovat. Strana s podstatně vyššími preferencemi a ambicemi, než jaké kdy měla a mohla mít Bursíkova parta, dostala jen něco málo přes 6 % hlasů, ve dvou krajích (Libereckém a Moravskoslezském) vůbec nepřelezla pětiprocentní práh vstupu do krajského zastupitelstva a s výjimkou Zlínského kraje dostala všude pořádně na frak nejen od ČSSD a komunistů, ale i od vůčihledě chřadnoucí ODS a místy i od lidovců kandidujících tu samostatně, tu v ad hoc vzniklých krajských volebních koalicích, nemluvě o lokálních kuriozitách typu Severočechů.cz, Jihočechů 2012, Starostů pro liberecký kraj či v Karlovarském kraji se prosadivšího Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst. Takhle hegemonie vskutku nevypadá.

Přitom se tomu nelze ani trochu divit. TOP 09 je totiž stranou jednoho muže a jednoho emblematického maskota v podobě velebného kmeta, obestřeného poppolitickým, vpravdě stalinským kultem osobnosti (ano, a ne, že ne), za kterého se ten prvně zmiňovaný - vzhledem ke své reputaci docela pochopitelně - schovává. Nic moc jiného už TOP 09 + STAN nenabízí, tedy alespoň ne to, co by mohlo přilákat voliče. Kromě těch dvou, z nichž ten první jako návnada pro voliče s výjimkou nejotrlejších nebo nejnaivnějších jedinců nepadá vůbec v úvahu, zde můžeme vidět řadu tváří, které jsou buď jen stěží zapamatovatelné (jako místopředsedové Langšádlová, Lukša a Ženíšek), nebo naopak ikonicky zcela nezapomenutelné (Drábek s jeho DONEZ, sKartou, nucenou bezplatnou prací pro nezaměstnané a loupežným tendrem na nákup softwaru pro vyplácení sociálních dávek, který tento systém dovedl do stavu faktického kolapsu), případně - ač se to na první pohled zdá nemožné - obojí zároveň, což se týká hlavně té permanentní nastavovatelky procesů z ministerstva kultury či rozumbrady ze Suché Lozi. Už to, že vládní strana s ambicí stát se hegemonem na pravici není schopna najít kandidáty ve všech obvodech při volbách do Senátu, přičemž si vypomáhá nestraníky a v téměř třetině obvodů vůbec nekandiduje, by mělo být jistým varováním, že tady něco není v pořádku a že budoucnost Kalouskova projektu nemusí být vůbec tak růžová, jak vzývatelé a uctívači nového hegemona na pravici chtějí věřit.

Bez vybudování širší a stabilnější členské základny a pevného zakotvení na místní a krajské úrovni, jež by mohla generovat použitelné „nové kádry" pro celostátní politiku, bude TOP 09 nejspíš brzy následovat ODA, Unii svobody a další podobné strany na jedno či dvě použití cestou do politického zapomnění. Zvláště pak když se do jejího voličského revíru, sdíleného se stále ještě nemrtvou ODS, tvrdě tlačí Andrej Babiš se svým vlastním projektem podobného ražení, z prachu se zvolna sbírající lidovci, částečně - navzdory svému odbursíkování - Zelení a apelem na neukotvené a nespokojené mladé voliče také slovácký šógun Tomio Okamura se svým Úsvitem přímé demokracie. A na tom nic moc nemusí změnit ani případný dílčí úspěch TOP 09 v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, který poskytne straně v tomto směru nanejvýš jen krátkodobý odklad.

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.5

Diskuze

Jan Červenka

Ne vždy zcela politicky korektně o lidech, společnosti, politice, válce, míru a všudypřítomné iracionalitě, která nás žene od jednoho velkého maléru ke druhému, zpravidla ještě většímu... A tu a tam taky o něčem jiném.

Oblíbenost autora: 8.4

O autorovi

Absolvent fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, který si na živobytí vydělává zkoumáním veřejného mínění a fušováním do sociologie, politologie a dalších společenských věd jako odborný pracovník Sociologického ústavu AV ČR, z dopuštění našich moudrých zeměsprávců veřejné výzkumné instituce.

Kalendář

<<   červen 2017

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA